Představení autorů: Kateřina Šubínová

Fotografka Kateřina Šubínová je jak sama říká – kreativní duše už od malička a tak se ve fotografování přirozeně našla. Jako fotografka pomáhá malým a středním značkám posouvat se o další příčky. Díky vzájemným sympatiím mezi ní a klientem, pochopením podstaty jeho podnikání a s pomocí neotřelých nápadů společně směřují ke zdárnému výsledku, který oslní jeho zákazníky a hravě zastíní konkurenci. Jak Katka říká, je to pokaždé vzrušující proces, z něhož se klient raduje vlastně hned, protože první výstupy vidí už v průběhu focení. A navíc se mu dost uleví, že už se konečně může naplno věnovat pouze vlastní tvorbě a nemusí plýtvat energií na činnosti, které může s klidným svědomím přenechat někomu, kdo v nich vyniká – jako je právě fotografování.

Katko, jak jsi se dostala k fotografování?

Vždy mě přitahovaly fotografie květin. Když jsem se seznámila s mým budoucím manželem – profesionálním fotografem, tak mi pomohl vybrat první pořádnou zrcadlovku a macro objektiv. To byla moje pomyslná startovací čára. Pak jsem začala fotografovat, učila jsem se komponovat, vidět světlo, ale taky pracovat s umělým světlem ve studiu. Začínala jsem fotit ještě na filmy, takže žádné náhledy na displeji foťáku jako dnes. Ani dodatečné úpravy na počítači. Prostě, když byl negativ špatně naexponovaný, tak už se s tím nedalo nic dělat. Byla to tvrdá, ale dobrá škola. 

Živíš se pouze fotografováním nebo je to jen koníček?

Nejprve mi bylo fotografování velkým koníčkem, ale později se mi stalo obživou. Co víc si přát, když  můžu dělat to, co mě baví? Navíc fotografování je úžasné v tom, že ho mám na celý život.  Díky němu jsem věčně v pohybu, vyžívám se v kreativitě, ale prohlubuji si i takové praktické věci jako jsou flexibilita a logistika. 

Jak často fotíš?

V průměru odhaduji tak 2-3 krát týdně. Na fotografování je skvělé to, že nemusí být jen pracovní, ale i volno-časové. Kdykoliv, třeba i při výletu, kolem sebe vždycky najdu něco zajímavého, co stojí za snímek.

A co fotíš nejraději?

Mojí naprostou srdcovkou jsou květiny a aranže. Těší mě, když si všechno sama vytvořím – od nápadu až po samotné dekorování. Baví mě vystihnout světelnou atmosféru a zdůraznit konkrétní detail.

Stejně to mám i u zakázkových fotografií. Naplňuje mě, když mohu klientovi vymyslet koncept fotografií. Kladu důraz na výtvarnou stránku výsledku, protože i klasická produktová fotografie může vyzařovat nevšední atmosféru, pokud je zajímavě nasvícená.

Čím se inspiruješ ve své tvorbě?

V zásadě mě inspiruje cokoli, co upoutá moji pozornost. Může to být maličkost, okamžitý impulz, například výšivka na polštáři a hned mě napadne, že by bylo hezké na něj položit pár kvítků a zachytit jen tento detail. Spojení jemné ruční práce a jemných květů. A snímek už je prakticky na světě. Vždycky je to o propojení dvou, tří věcí dohromady, jen je umět vidět a představit si výsledek.

Kolik času ti tak jeden snímek zabere?

Díky za tuto otázku, protože čas je pro fotografa vzácná deviza. Délka přípravy fotografování a samotné focení trvá různě podle toho, co fotím. Jsou produkty, které jsou opravdu náročné na nasvícení. Mezi ně patří sklo, mince, ale i šperky. Oproti tomu u fotografování jídla je zase časově náročnější příprava – sehnat potřebné ingredience a dekorace, vaření či pečení a pak samotné aranžování. Když fotím lidi, zejména ženy, tak je příprava minimálně 1 hodina, kdy je vizážistka líčí a upravuje jim vlasy. Doba samotného fotografování se pak odvíjí od toho, jak se klient cítí před objektivem. Ten, kdo se dokáže uvolnit hned, má výhodu a focení jde pak rychle od ruky. Pokud ke mně dorazí klient s ostýchavější povahou, tak s ním nejprve pracuji, aby se uvolnil a byl v pohodě. To pak může focení trvat třeba 2-3 hodiny. Kdybych to neudělala, tak by se strnulost promítla do výrazu obličeje i řeči těla a výsledek by prostě nebyl přirozený. 

No a poslední časově náročnou fází je probrat tu hromadu pořízených fotografií a vybrat jen ty zásadní a nejlepší. U produktů je to pochopitelně mnohem snazší. Ovšem právě u lidí je nafoceného materiálu podstatně víc a jen s těžkým srdcem některé snímky vyřazuji. Čas spojený s výběrem fotografií a základní postprodukcí snímků tak může být mnohdy delší než samotné fotografování. To klienti kolikrát ani netuší. Pro fotografa tedy práce nekončí, když je dofoceno, ale pokračuje... Proto jsou ceny za profesiální fotografování nastavené tak jak jsou, protože druhou polovinu času fotograf stráví právě u počítače.

Co bys ráda vyfotografovala a ještě se to nepodařilo?

Mám to štěstí, že jsem si mohla vyzkoušet všechny oblasti fotografie. Od výtvarné, produktové, reportážní až po fotografování lidí, jak soukromé, tak byznysové. Každá z těchto kategorií je velmi specifická a proto si s sebou nese konkrétní záludnosti. Nicméně zdárné zdolání každého z těchto stupínků mi přineslo velmi cenné zkušenosti, které využívám napříč všemi těmito kategoriemi. 

Pokud bych si ale měla vybrat pouze určitou oblast, tak mě nesmírně baví fotografovat módu a šperky, takže bych se nebránila novým klientům. Ale teď mě napadá, že jsem vlastně neměla možnost fotografovat například kosmetiku. A protože je taky hodně spojená s mým oblíbeným aranžováním, tak toho bych se určitě ráda zhostila.

Jaký z tvých snímků je tvůj nejoblíbenější?

Z mých fotografií mám nejraději ty s detaily květin, jejichž neobvyklý tvar vytváří úžasný grafický prvek. Například jsem „portrétovala“ orchidej rodu Paphiopedilum (česky se jí říká Střevíček) a díky svému tvarovanému stonku připomíná lampu. Nebo jsem fotila poupě obřího vlčího máku, které v určitém úhlu vypadalo jako záludný usmívající se had... A pak ráda květiny komponuji „tón v tónu“, kdy sladím stejnou barvu pozadí s barvou květu. Jen díky nasvícení pak dokáže květina vyniknout na stejně barevném podkladě a to pak právě činí fotografii unikátní. 

Katko, jaké máš plány do budoucna?

Ráda bych pomohla co nejvíce českým rostoucím značkám v jejich rozmachu kvalitními fotografiemi, aby rychleji a efektivněji oslovily svoje zákazníky. Usnadnit jim cestu a sejmout z nich břímě činnosti, kterým se nemusí zabývat, protože jejich podstatou je vlastní tvorba a ne focení. Dodat jim další nadšení do práce, když uvidí, jak jsou jejich projekty na fotografiích unikátní a krásné. Je to vlastně takové rozdávání radosti mým klientům a to je na práci fotografa taky úžasně naplňující.

Kde můžeme najít více z tvé tvorby?

Domovem mé tvorby jsou rozhodně webovky www.katerina.subin.cz, nicméně s mými aktuálními realizacemi se můžete pochopitelně setkat na sociálních sítích, jak na Facebooku, tak i na Instagramu.